Už dávno nežijeme v malé obci vážení

O povzdechu dvou občanů na diskusním fóru webu obce Dolní Břežany nad pomačkanými plechy svých vozidel…

Na Mikuláše přijel vyzvednout své dvě děti ze školy v Dolních Břežanech. Auto zaparkoval před školou na parkovacích místech. Po návratu zjistil, že na blatníku nad levým zadním kolem je podélná rýha, promáčklá odřenina. Ten co parkoval vedle něj, mu při vyjíždění blatník odřel a ujel.

Náklady na opravu se vyšplhali do tisíců. Chápal, že se něco takového může stát, kvůli tomu mají přeci všechny automobily povinně zákonné pojištění odpovědnosti. Nechápal však, proč někdo nemá tolik slušnosti, aby za stěračem na sebe nechal kontakt.

A tak si místo pojišťovny viníka, škodu, která mu vznikla před vánoci, musel uhradit z rodinného rozpočtu. V duchu pak poděkoval neznámému pachateli za dárek k Mikuláši a dodal… Žijeme zde v malé obci, naše děti chodí společně do školy, všichni se potkáváme a zdravíme, tak prostě nechápu.

K jeho rozhořčení, se o několik dní později přidal druhý muž se stejnou epizodou, také on při vyzvedávání svých ratolestí zaparkoval před školou a i jemu někdo pomačkal plechy, ani tentokrát se nikdo neobtěžoval zanechat nějaký lístek s omluvou či kontaktem,… máte naprostou pravdu, že žijeme zde v malé obci a všichni se potkáváme a zdravíme, ale to je asi od určitých lidí vše… přitakal…

Už dávno nežijeme v malé obci vážení

Rozhořčenost obou mužů je na místě, ale v malé obci už dávno nežijeme. Už dávno se ani všichni nezdraví, i když se potkávají, možná tak soused souseda. Ty časy kdy tomu tak v Dolních Břežanech bylo, časy kdy tato obec nabízela klid a pohodu, slušnost a harmonii mezi lidmi, jsou dávno pryč.

Zatímco rodiče dnešních dětí chodily ze školy po svých a sami, tak mnozí z jejich synů a dcer to vůbec neznají. Rodiče pro ně jezdí autem a to i přesto, že se jedná o děti, které bydlí relativně blízko školy. Nepřeháníme to trochu?

Nejčastěji uváděným důvodem rodičů je úspora času a bezpečnost ale co si budeme nalhávat, velkou roli zde bez pochyb hraje pohodlnost. Takové chování pak vede k negativním dopadům.

Kdyby rodiče vození dětí autem aspoň omezili, předešlo by se zmiňovaným škodám na vozidlech, zmenšil by se negativní dopad na životní prostředí. Při jízdě do školy na trase 2 km a 200 dnech školního vyučování v roce se uvolní o cca 160 kg oxidu uhličitého méně na jednoho školáka.

V neposlední řadě by se snížil každodenní dopravní chaos před školou ale i v celé ulici kde se škola nachází, a lidem zde žijících by se značně ulevilo.

Navíc pěší cesta ze školy má i pozitivní efekt, děti se pohybují a potřeba pohybu u dětí je přirozeně vysoká. Jakékoliv omezení této potřeby rovná se u dětí k omezení každodenního přirozeného pohybu a jejich samostatnosti, poznávání své okolí, navazování vztahů se spolužáky a samostatnému pohybu v reálném dopravním prostředí.

Mnozí rodiče mají strach, že jejich dítě cestu do školy nezvládne, protože musí projít přes rušnou silnici. Bezpečnou cestu do školy by ale mohla podpořit přítomnost strážníků obecní policie nebo vyškolených dobrovolníků na přechodech a v okolí školy, ale zejména také informovanost dětí o tom, jak se správně pohybovat v silničním provozu.

Dopravní výchova je zařazena do rámcového vzdělávacího programu základních škol od školního roku 2013. Škola by však měla dětem zprostředkovat informace nejen o bezpečnosti silničního provozu, ale také o vlivu užívání jednotlivých dopravních prostředků na životní prostředí a zdraví jednotlivce.

I za deště může jít dítě do školy pěšky. Neexistuje špatné počasí, jen špatné oblečení. Když prší, stačí dbát na vhodné oblečení. Dát dítěti dostatek času na cestu do školy, aby mohlo klidně kráčet a nemuselo se spěchat. A to platí za každého počasí. Uspěchanost totiž zvyšuje nebezpečí nehod.

Co si třeba přestat stěžovat na pomačkané plechy a udělat něco proto, aby tomu tak nebylo, udělat něco pro nás všechny? Třeba přestat jezdit autem ke škole nebo to alespoň omezit.

 

Zanechte komentář