Krakatit v Dolních Břežanech

Nejvýkonnější laser dosavadní historie bude mít jméno Krakatit. Slovo, které v roce 1922 vymyslel Karel Čapek pro svůj stejnojmenný vědeckofantastický román, tak po více než devadesáti letech vstoupí do světa velké fyziky. Pro laser je navrhl účastník soutěže „Pojmenuj superlaser“, organizované Fyzikálním ústavem Akademie věd a časopisem Vesmír.

KRAKATIT bude mít výkon 10 petawattů (PW) (10 PW = 10 000 000 000 000 000 W) a po svém dokončení v roce 2018 se stane nejvýkonnějším laserem na světě. Bude schopen „vystřelit“ jen jednou za minutu, avšak s takovou energií, která by za deset sekund přivedla k varu celou lipenskou přehradní nádrž a za dalších 60 sekund ji zcela vypařila. I když rychlost tedy není jeho předností, neexistuje nic, co by se mu silou vyrovnalo.

Laserové centrum, získalo v soutěži i další jména pro tři výkonné lasery. 

Laser Amos, který umí vystřelit světelný puls až desetkrát za sekundu a využívá technologie, které jsou zatím málo probádány by měl sloužit především jako kompaktní urychlovač částic a významně přispět například k vývoji kvalitních a levných protonových zdrojů k léčbě zhoubných nádorů.

Podobnou konstrukci bude mít laser Lucifer, po dokončení bude používat nejjasnější laserové diody, jaké kdy byly na světě vyrobeny. Mimoto má vnést světlo do hledání nových způsobů záchrany lidských životů, neboť zejména jeho prostřednictvím se budou v laserovém centru vyvíjet kompaktní urychlovače částic pro lékařské aplikace a zkoumat vnitřní stavba živých buněk.

Posledním ze čtveřice laserů centra ELI Beamlines je laser Avoja ten je prvním a současně nejrychlejším ze všech čtyř laserů centra. Dokáže vystřelit až 1000× za sekundu, a i když je jeho síla nejmenší ze všech sourozenců, je díky své hbitosti a rychlosti nezastupitelný. S jeho pomocí chtějí vědci detailně zkoumat vlastnosti a strukturu pevných látek a vyvíjet nové materiály.

Ve druhém z břežanských laserových center Fyzikálního ústavu HiLASE – budou dva lasery, pojmenované v této soutěži veřejností.

Slabším, avšak rychlejším z nich (100 000 až milion pulsů za sekundu), je Perla. Jeho jméno vyjadřuje schopnost vrtat bezkonkurenčně přesné otvory

Posledním laserem, jehož jméno soutěž přinesla, je Bivoj. Na HiLASE půjde o nejsilnější laser, čekají na něj úkoly pří vývoji nových materiálů kupříkladu pro letecký průmysl. Zvládá vystřelit deset ran za sekundu, umí jednou ranou zpevnit povrch oceli o ploše větších hodinek tak, že ocel dostane šok, úplně změní svoje vlastnosti.

Karel Čapek ve svém díle staví sobecké zájmy lidí, znázorněné snahou o ovládnutí světa prostřednictvím Krakatitu, do kontrastu s osobní odpovědností jedince – vynálezce za svůj objev. Naznačuje, jak nespoutaná vášeň jedince pro cokoliv bez ohledů na následky, má u dospělého člověka ustoupit rozvaze. Svým podobenstvím o touze ovládnout sílu ukrytou ve hmotě velmi přesně vystihl pozdější vývoj atomové bomby.

Laserové systémy, které budou umístěny ve dvou speciálních centrech HiLASE a ELI Beamlines, jež Fyzikální ústav Akademie věd v Dolních Břežanech za podpory státu, starosty obce a Arcibiskupství pražského které vytěžilo nejvíce a to prodejem pozemků, nevhodně vybudoval ve středu obce, před okny rodinných domů a odebral tak poklidný vesnický život na okraji Prahy, jsou ve svém oboru naprostou špičku, která je navázána na velké množství vědeckých institucí v tuzemsku i zahraničí, které s nimi budou spolupracovat.

 

Zanechte komentář