„Kamínek“ bývalý lom a posléze koupaliště

Na rozhraní obce Dolní Břežany a Zlatníky, lze spatřit malý lesík, který skrývá seskupení několika tůní avšak málokdo z dnešních obyvatel Dolních Břežan ví, jak tyto tůně vznikly a kde se tam vzali. Toto místo se nazývá KAMÍNEK.

Kamínek byl původně lom, ve kterém se ještě ve dvacátých letech těžil kámen. Po ukončení těžby se z něj stal jeden velký lavor, porostlý trávou, kolem akáty a křoví, na jehož dně se leskly čtyři, vodní tůně zčásti zarostlé rákosím a žabincem ve kterých žilo, hodně vodní živočichů. Postupem času se z Kamínku stalo koupaliště, hojně navštěvovaná dětmi i dospělými ze Zlatníků, Hodkovic a Dolních Břežan. Od Zlatnického hřbitova tam vedla polní úvozová cesta, od Hodkovic a ze Břežan pěšiny.

První, poměrně malá tůň u cesty, sloužila jako skládka. Byla z části naplněna vším nepotřebným, plechovými sudy, kýbly a hrnci, takže i voda tu byla rezavá. Zato druhá, o kousek dál, daleko větší oválná tůň zcela vyhovovala ke koupání. Měla průzračnou vodu a na své západní straně zvýšený břeh i travnatou pláž. Z té se dalo skákat do vody, přeplavat a vylézt na protějším nízkém břehu. Hloubka uprostřed byla asi třímetrová.

Třetí tůň uprostřed, s čistě kamennými okraji, byla nejhlubší a měla studenou vodu. Dalo se do ní ale skákat z vyvýšené plošiny nad ní. Čtvrtá tůň na východní straně k Hodkovicům, podobná menšímu rybníčku, byla téměř celá zarostlá žabincem a rákosím. Koupat se dalo jen na okraji, nebylo tu hluboko, ideální místo pro neplavce. Plochy mezi tůněmi byly zarostlé trávou. V době své slávy nesloužil Kamínek jen pro rekreační koupání, ale využíval se často i jako taková domácí koupelna. Například ve žních, nebo když se mlátilo obilí, při kterém bylo plno prachu, odběhlo se večer vykoupat se do Kamínku.

Kamínek má i svou temnou minulost. V šedesátých letech zde došlo k tragické události, kdy v jedné z tůní utonuly dvě dvanáctileté dívky pocházející z Točné které v Dolních Břežanech navštěvovali základní školu. Jak to tenkrát přesně bylo, nikdo neví, ale vypráví se, že jedna z dívek spadla do tůně, a druhá se jí snažila pomoci a vytáhnout jí a nakonec obě dvě zůstali pod hladinou. Jediný pamětník ono černého dne, který dívky našel, už nežije.

Od té doby zakazovali rodiče svým dětem toto místo navštěvovat. Pamatuji si, že nás jako děti dospělí odrazovali tím, že v Kamínku straší, že tady jsou bludičky a klekánice ale i tak jsme zákazy rodičů nerespektovali a chodili jsme si tam hrát do velkého krmelce se senem a na myslivecký posed.

Dávno zašla sláva Kamínku, který nyní obepíná malý lesíček, uvnitř je zarostlý křovím a už slouží jen jako napajedlo pro polní i lesní zvěř. Hned vedle něj se tyčí kopec Kamínek který zde vznikl v roce 2009 při stavbě Pražského okruhu navážkou zeminy.

Zanechte komentář

„Mějte dobrou náladu. Dobrá nálada vaše problémy sice nevyřeší, ale naštve tolik lidí kolem, že stojí za to si ji užít.“ Jan Werich